RECENZE: Thriller Oko dravce opisuje klasiky a dojímá projevy

Nejásat nad Okem dravce znamená risk, neboť nadšení ctitelé "nabušené jízdy" mohou své odpůrce v noci na rohu přidusit. Ale v zájmu běžného platícího diváka je na místě z té opěvované "jízdy" ubrat trochu plynu.

Thriller Oko dravce až na pár akčních okamžiků přináší jen to, co známe i v lepší podobě: ohrožení ve stylu „Velký bratr vidí všechno“ z filmů Nepřítel státu či Minority Report a řešení zápletky dokonce od klasika sci-fi Isaaca Asimova.

Z propojení obou opsaných prvků vznikl nepůvodní, ale řemeslně slušný žánrový kousek, jejž by na sedmdesátiprocentní hodnocení vytáhli dva herci, Shia LaBeouf coby výrostek vláčený událostmi a Billy Bob Thornton v roli agenta FBI. Michelle Monaghanová jim příliš nepomáhá, hlídá si prakticky jen polohu vyděšené krásky v nesnázích.

Oko dravce

60 %

USA, 2008, 118 MINUT.

Režie D. J. Caruso.

Hrají Schia LaBeouf, Michelle Monaghanová, Billy Bob Thornton.

Kinobox: 70 %

IMDb: 6.6

LaBeouf a Monaghanová hrají dvojici, již svede dohromady záhadný vševědoucí hlas v telefonu. Na mladíka poštve FBI, ženě hrozí smrtí syna a dává jim příkazy, před nimiž nelze utéci, neboť anonymní volající má oči i uši všude. Umí i psát pokyny na světelné tabule či zařídit v honičce zelenou na semaforech.

Hry s odosobněnou všemocnou technikou poskytují tísnivé napětí: pocit dálkově řízené oběti je nakažlivý, ač tu mobily, bankomaty či průmyslové kamery coby zneužitelní slídiči byly už tolikrát. Tuhle stránku Oko dravce obratně rozvíjí, byť pouze pro ozdobu starého modelu Uprchlíka – nevinného, jenž na útěku pátrá po zdroji a účelu spiknutí.

Telefonicky řízená pouť zahrne metro, auta, jeřáby, autobus, vlak, přestřelky i jiskření vysokého napětí; škoda, že to víc nejiskří i v ústředním páru. Navíc je LaBeoufův přirozený lehkoživka odsouzen k přerodu v superhrdinu již úvodním motivem mrtvého bratra, jehož zářné aureole se musí vyrovnat; za taková melodramatická klišé by se mělo na půdě thrilleru střílet bez soudu.

A hlavně v druhé půli se děj nastavuje čistě mechanickou akcí, ač pointu tvůrci už dávno prozradili. Do finále, kde jde tradičně o vteřiny, se nahrnou počítače, Pentagon, agenti, ohrožené děti, ohrožený americký prezident a hymna Spojených států – což už je pořádně přemrštěné a lámané přes koleno. Ale i tak by Oko dravce v rámci žánru pořád ještě drželo mírný nadprůměr – kdyby mu dovětky s projevy a metály nesrazily dalších deset procent. Zbytečně.